Největší překážky při přechodu na rostlinnou stravu
Chtěla bych se podělit o zkušenost s přechodem na rostlinnou stravu, protože to nebylo pro mě vůbec jednoduché.
Trvalo několik let, co jsem se pokoušela, a bylo to mnoho z mého pohledu „selhání“. Nebylo pro mě vůbec složité vynechat maso, s čím jsem ale bojovala, byl sýr a vajíčka. To trvalo několik let, než jsem se jich dokázala vzdát natrvalo. Vždycky, když jsem měla stres, nebo velkou fyzickou námahu, nedokázala jsem se udržet.
Postupně jsem přišla na to, jak to udělat i v takovýchto obdobích. Tělo chce větší kalorický příjem, takže jsem se snažila chystat si luštěninové nebo ořechové pomazánky, přidat avokádo, uvařit dopředu hustou polévku s luštěninami.
Klíč k udržitelnému jídelníčku
Celkově jde o to, naučit se připravovat si nová jídla, a to vyloženě podle toho, co nám chutná, ne co je někde doporučeno. Je jasné, že brokolice je hodně zdravá, ale když ji úplně nemusím, nemá cenu se snažit ji konzumovat. Nejdřív jsem jela podle kuchařek, hodně jsem se snažila dodržovat některé koncepty, a nakonec mě to naučilo řídit se úplně podle sebe. Přivedlo mě to k jednoduchému jídelníčku, a vidím, že vůbec není na škodu, když několik jídel, která mi vyhovují, pořád dokola opakuji. Pozoruji, jak se během sezóny moje priority mění, letošní léto jsem jedla v podstatě úplně RAW. Uvidím, kam mě to dovede v podzimních časech. Snažím se co nejvíc vnímat svoje tělo.
Jsme závislí na jídle s dochucovadly, tukem, cukrem a solí. Proto jde někomu tak těžko přejít na úplně jiné potraviny a udržet se v tom. Zpětně si myslím že jsem na sebe měla být přísnější, a jak uvádí lékaři v publikacích, ze kterých čerpám, je potřeba udělat radikální řez, tělo si zvykne a přestane toužit po nezdravých jídlech za 1 až 4 měsíce, podle toho, jak jsme už tím vším zanešení.